Nadace pro transplantaci kostní dřeně

Víte že...

v naší zemi onemocní každý rok stovky našich spoluobčanů, často mladých lidí i dětí, nejtěžšími chorobami krve a nádory, jako jsou leukémie, lymfomy, myelom a jiné typy rakoviny, aplastická anémie, těžké vrozené imunodeficience? Víte, že v mnoha případech je poslední šancí na záchranu života jen transplantace kostní dřeně?

Pomoci může každý z nás, tak jako již pomohli a pomáhají jiní: jako dobrovolní dárci dřeně, jako finanční přispěvatelé, jako dobrovolní spolupracovníci nadace…

Nadace pro transplantace kostní dřeně podporuje:

• dobrovolné dárcovství kostní dřeně v ČR
• programy na pomoc pacientům
• vzdělávání v hematologii, onkologii a transplantační medicíně
• přístrojové vybavení transplantačních center
• medicínský výzkum

Výsledky za 17 letou historie Nadace pro transplantaci kostní dřeně:

• Hlavní finanční a osvětový podíl na vybudování Českého národního registru dárců dřeně. Ten nyní čítá přes      34 000 registrovaných dobrovolníků a umožnil záchrannou transplantaci dřeně od nepříbuzného dárce stovkám jinak nevyléčitelně nemocných pacientů v ČR i v zahraničí. Je nositelem prestižních mezinárodních akreditací a na svou velikost je považován za třetí nejefektivněji pracující dárcovský registr světa. 
• Vybudování multifunkčního centra v Plzni k bezplatnému ubytování nemocných a jejich rodin, k pořádání výukových a osvětových akcí a dalším komplexním službám pro nemocné.
• Podpora desítek vzdělávacích akcí pro lékaře, sestry a střední zdravotnické pracovníky, podpora vzdělávání nemocných prostřednictvím řady pacientských občanských sdružení.
• Příspěvky na nákup vyspělé zdravotnické techniky pro česká transplantační centra a laboratoře v úhrnné výši mnoha milionů korun.
• Přímá podpora desítkám nemocných ve finanční tísni, způsobené nemocí a náročnou rekonvalescencí.

Díky Nadaci se podařilo, aby bylo v Českém národním registru dárců kostní dřeně zaregistrováno k 31. 3. 2010              34 392 potenciálních dárců.

Za dobu fungování Registru, který je podporován Nadací, 1992 - 31. 3. 2010 se podařilo uskutečnit 710 transplantací na kterých se podílel Registr. 

Co je Český národní registr dárců kostní dřeně?

Český národní registr dárců kostní dřeně vyhledává a získává dobrovolné dárce kostní dřeně. Umožňuje tak transplantace kostní dřeně těm pacientům, pro něž se vhodný dárce nenajde mezi příbuznými členy rodiny. Zásluhou ČNRDKD se realizovaly transplantace kostní dřeně již u několika set nemocných, kterým daly naději na uzdravení. ČNRDKD je od r. 1992 zaštiťován Nadací pro transplantace kostní dřeně a 19. března 2005 získal jako čtvrtý registr na světě prestižní akreditaci WMDA - Světové asociace dárců dřeně, která dokládá vrcholnou záruku kvality jeho práce.

Proč se musí při vstupu do registru dělat laboratorní testy?

Na všech buňkách člověka jsou zvláštní struktury, které označujeme jako HLA antigeny, neboli transplantační znaky. Transplantační znaky se musí při transplantaci do detailu shodovat, jinak tělo transplantovanou dřeň buď vůbec nepřijme, a nebo se transplantované krvinky sice uchytí, ale postupně začnou tělo svého nositele ničit, protože je vnímají jako "cizí". Různých kombinací tkáňových znaků mezi lidmi jsou ale tisíce a najít dárce, který by se pro pacienta "hodil", je proto nesmírně obtížné. Při vstupu do registru se tedy musí provádět testy HLA antigenů - transplantačních znaků, podle jejichž kombinace je pak možné najít vhodné dárce.

Najít dva lidi se stejnými nebo podobnými antigeny je velmi složité. Největší pravděpodobnost je mezi sourozenci, a pak i v širším příbuzenstvu, protože kombinace antigenů se dědí (půlka po otci, půlka po matce). Pokud se dárce nenajde v rodině, je nutno hledat jej mezi dobrovolnými dárci v českém i zahraničních registrech.

Co je to transplantace kostní dřeně?

Transplantace dřeně je, laicky řečeno, výměna špatně fungující nemocí zcela zničené, krvetvorby, která má své sídlo v dutinách kostí, za zbrusu novou krvetvornou tkáň a současně s tím i kompletní obnova celého systému obranyschopnosti organismu.

Transplantace se rozdělují na alogenní a autologní. Autologní transplantace znamená, že jsou použity vlastní buňky nemocného - ve vhodné fázi nemoci se mu odeberou, zmrazí a pak transplantují. Při alogenní transplantaci jsou použity buňky jiného člověka - dárce.

Dárci se odebírají krvetvorné - kmenové buňky (mají schopnost se rozmnožovat a měnit na jednotlivé typy krvinek), a to buď odsátím jehlami z dutiny pánevní kosti, nebo přímo ze žilní krve. Odběr kostní dřeně trvá asi dvě hodiny a je prováděn vpichy nad oblastí hýždí, a to v celkové anestézii. Odběr periferních kmenových buněk je prováděn pomocí separátoru (odděluje od sebe jednotlivé části krve) po předchozím podání růstových faktorů, které vyplavují kmenové buňky z kostí do krevního oběhu. Tato metoda se jmenuje "transplantace periferních kmenových buněk, protože k získávání buněk je použita periferní krev (periferní žíly najdeme na horních končetinách).

Pacientovi se darovaná dřeň podá do žíly stejně jako každá jiná transfúze. Kmenové krvetvorné buňky samy krevní cestou samy zaplavou do kostí, kde se uchytí, začnou znovu růst, množit se a v průběhu určité doby obnoví obranyschopnost i tvorbu zdravých krvinek.

Je transplantace nebezpečná?

Ne, nebezpečná může být pouze narkóza. Množství odebrané kostní dřeně je asi 2-5% z celkové krvetvorné tkáně a její odebrání nepředstavuje pro dospělého člověka žádné riziko. Organismus si tkáň doplní během pár dní.

Které nemoci se dají transplantací léčit?

Nemoci, které se dnes léčí transplantací dřeně, jsou některé typy akutních i chronických leukémií (u dospělých i u dětí), některé zhoubné nádory dospělých i dětí, těžké krvetvorné útlumy, nezvladatelné konvenční terapií, těžké vrozené poruchy imunity u dětí, některé vrozené poruchy látkové přeměny a další (obvykle již vzácné) odchylky, související s vadami krve a obranyschopnosti.

Více se o nemocech, které se dají léčit transplantací dozvíte na  www.fnplzen.cz/data/prac/Lochotin/hoo/nemocni/akutni-leukemie.html